Sociální podnikání

Sociální podnikání v sobě spojuje ekonomickou, sociální a environmentální složku, a je to tedy zjednodušeně firma, která je ekonomicky soběstačná a zároveň odpovědná k přírodě i k lidem. V současné době asi neexistuje jednotná definice sociálního podniku nebo podnikání, a ani česká legislativa s tímto pojmem nepracuje. Ačkoli definice sociální ekonomiky a sociálního podnikání není dána, jsou nastaveny určité zásady, které nám mohou pomoci podstatu sociálního podnikání přiblížit:

  • sociální podnik se obecně podílí na řešení problémů hlavně místní komunity a využívá místních zdrojů
  • jedná se o ekonomicky soběstačný subjekt, který je založen za účelem dosahování zisku, ale jeho velkou část reinvestuje zpátky do sebe nebo do vzdělávání zaměstnanců či naplňování obecně prospěšných cílů.
  • sociální podnik nediskriminuje a zaměstnává cíleně také zdravotně či sociálně znevýhodněné zaměstnance a zabraňuje tak jejich společenskému vyloučení
  • sociální podnik podporuje zapojení zaměstnanců do rozhodování
  • cílem sociálního podniku je také environmentální udržitelnost a obecně pozitivní dopad na lokální komunity.

Sociální podnik musí splňovat následující podmínky:

  • Podporuje sociální začleňování znevýhodněných osob – min. 40 % z celkového počtu zaměstnanců musí pocházet z cílové skupiny zdravotně postižených nebo sociálně vyloučených.
  • Směřuje k maximálnímu zapojení zaměstnanců do rozhodování.
  • Většina případného zisku (minimálně tedy 51 %) musí být reinvestována do rozvoje podniku.
  • Orientuje se na lokální komunitu a využívání místních zdrojů.

Zaměstnanci sociálního podniku.

Cílová skupina zaměstnanců sociálního podniku je velmi široká. V zásadě se jedná o osoby zdravotně či sociálně znevýhodněné, které mají na trhu práce omezené možnosti, tedy:

  • Osoby se zdravotním hendikepem.
  • Osoby po výkonu trestu.
  • Osoby pečující o osobu blízkou.
  • Dlouhodobě nezaměstnaní, tedy déle než 1 rok vedení v evidenci ÚP.
  • Osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách.
  • Osoby bez přístřeší.
  • Mládež a mladí dospělí.
  • Oběti domácího násilí a osoby komerčně zneužívané.

Upravená definice -  Úprava principů z roku 2011 schválena expertním výborem TESSEA 10.10.2014

1. Sociální prospěch


1a) Provozování aktivity prospívající společnosti či specifické skupině (znevýhodněných) lidí.
1b) Účast zaměstnanců a členů na směřování podniku.

2. Ekonomický prospěch


2a) Případný zisk používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplnění veřejně     prospěšných cílů.
2b) Nezávislost (autonomie) v manažerském rozhodování a řízení na externích zakladatelích nebo zřizovatelích.
2c) Alespoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech.
2d) Schopnost zvládat ekonomická rizika.
2e) Omezení nakládání s majetkem (tzv. asset lock).
2f) Vykonávání soustavné ekonomické aktivity.
2g) Trend směrem k placené práci.

3. Environmentální a místní prospěch


3a) Přednostní uspokojování potřeb místní komunity a místní poptávky.
3b) Využívání přednostně místních zdrojů.
3c) Zohledňování environmentálních aspektů výroby i spotřeby.
3d) Spolupráce sociálního podniku s místními aktéry.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu:
Nové podnikání v Novém Bydžově registrační číslo: CZ.1.04/3.1.06/30.00595
Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Webdesign 2014 · WebPrezent Tvorba webových stránek